Expres holky

Chtěl bych se s vámi podělit o jistou příhodu z mládí. Nejde o žádnou erotickou povídku, ale o skutečný zážitek. Bylo to v sedmdesátých letech. Dojížděl jsem tehdy vlakem do práce do Veselí nad Moravou. Jednou mně můj kámoš, průvodčí vlaku, upozornil na dvě dívky, které se prý za jízdy „udělají“ mezi cestujícími. Od té chvíle jsem je z povzdálí sledoval. Jednou si sedly naproti mně. Vůbec spolu nemluvily, a když se vlak rozjel, civěly před sebe a začaly obě rudnout. Zvláště té menší z nich brzo naskákaly na krku a v obličeji fleky s fialovým nádechem. Uši jí zářily jako lampa. Mžourala, v obličeji jí škubalo, těžce polykala a chvěly se jí prsty. Potom zavřela oči a udělala několik pohybů, jako by jí obešla pořádná zima. Trochu se potom uklidnila, zvolna bledla a rozcvičovala si dlaně, asi měla nějakou křeč, či co. Ta druhá se na ni podívala a špitla: „Stihlas to?“ Jenom přikývla. „Já ne,“ řekla ta druhá. Vlak dojížděl do Bzence. S taškou před rozkrokem a mokrým flekem na riflích jsem rychle vystoupil. Dnes by se nad tím nikdo ani nepozastavil, ale v té době byl ještě i normální sex tabu. Od té doby jsem se jim vyhýbal a také jsem je už nikdy neviděl. Dnes už je to řada let, já bydlím daleko a ty dvě jsou také staré baby, aspoň 55. Jak se u nás doma říkávalo: „Co uš fčíl.“ Nicméně třeba si některá moji zpověď přečte a vzpomene si na doby, kdy nám „to“ všem dobře fungovalo.

Autor povídky: Bohuslav G.